Nález obrnický
24. 1. 2011
Nález obrnický
Bylo to koncem měsíce října r: 1899, kdy v cihelně v Obrnicích, náležející panu J. Elhenickému, starostovi města Smíchova, za účelem rozšíření závodu prováděla se na nádvoří, na č.p. 562/1., planýrka a kdy ve výši 2-4 m. se hlína odkopávala a odvážela. Při porážení hlíny pomocí klínů vyvalila se mezi hlinou a různým kamením směsice kostí a v této směsici zachovalý bronzový meč.
Jak zcela zřejmo, nález meče vyvolal mezi pracujícími dělníky a mezi úřednictvem závodu veliký rozruch a jest to zásluhou pana účetního Hroudy, který upozornil pana Schmidta, úředníka cukrovaru Zvoleňského, a mne na tento nález. Následkem cukrovarnické kampagne nemohl pan Schmidt, ač první o nálezu byl zpraven, dále bádati, protož bylo mojí snahou další zaříditi. Pan starosta Elhenický, na kterého jsem se v první řadě obrátil, svolil se vší ochotou na témže místě k dalšímu bádání, jakož i přivolil, aby nalezené předměty byly věnovány českému museu. Tím se stalo, že nález obrnický, který má pro naši praehistorickou archaeologii velkou důležitost, dostal se v držení musea království Českého, ač byly současně učiněny kroky, by nález dostal se do musea teplického.
Hrob kostrový, jak již uvedeno, nalézal se pod vrstvou kamenitou, tedy v hloubce as 1300-1400 mm. pod povrchem. Kostra sama byla uložena do prosté země a pokud jsem zjistiti mohl, nestávalo nijaké obložení. Ač dělníci tvrdí, že dle zbytků lebek a kostí, které zůstaly v neporažené zemi, kostra ležela na zádech, přece, když jsem se o tom nepřesvědčil, zůstává toto ustanovení pouze domněnkou a nerozhodnuto. Dle zbytků kostí, čelistí a zubů, ač největší část byla zetlelá, náleží kostra muži prostředního stáří a menší postavy. Při kostře samé nalezeny následující předměty:
Bronzový dvojsečný meč (obr. č. 1), který jest znamenitě uchován a tvoří jeden z nejznamenitějších předmětů nálezů, měří celkem 575 mm. Čepel sama měřící 465 mm. tvoří v průřezu řez lupenatý s oblým hřbetem a jest celkem pravidelně rovná bez veškerého ohnutí, břity jsou na obou stranách dosud velice ostré. Jílec, který měří 95 mm. a jehož sloupek měří 55 mm., má průřez elipsovitý, objímá čepel v podobě pláště uprostřed 20 mm. vykrojeného a jest připevněn k čepeli dvěma bronzovými nýty; nahoře pak vybíhá ve velkou elipsovitou hlavici, jejíž ukončení tvoří 15 mm. vysoký knoflík. Sloupec jílce je velice vkusně zdoben vrytými okrasami. V první řadě rozdělen jest v celém objemu pomocí pětičarných, vodorovných linií v pět polí, která jsou okrášlena pravidelně sestavenými kroužky. Plášť jílce jest po celém obvodu zdoben vrytými, dvojím způsobem krášlenými kolečky. Povrch hlavice krášlen jest vrytými, mezi sebou spojenými liniemi v podobě S, v jichž záhybech směrem k obvodu nalézají se úseče vrytých koleček; uprostřed pak tvoří několik vrytých linií okrasu elipsovitou. Na dolejší straně jest krášlení v podobě jemných, oblých čárek, tvořící jednotlivé skupiny. Z uvedeného popisu jakož i vyobrazení jest vidno, s jakou znamenitou a vytříbenou technikou a s jakým vkusem jest meč proveden, a podává nám důkaz znalosti řemeslné v této dávné době.
Bronzový úlomek jehlice (obr. č. 2). Jest to kus úlomku jehlice štítové. Hrany štítku jsou nepravidelně ulámané a také celková forma nejeví nějakou pravidelnost. Největší délka štítku obnáší 25 mm. Štítek jest opatřen na jednom konci delším, ohnutým úlomkem jehlice samé. Bronzová jehlice (obr. č. 3) jest celkem 180 mm. dlouhá a vybíhá v 35 mm. dlouhou, šroubovitými zářezy krášlenou část hořejší, jejíž ukončení tvoří oble rozšířená hlavička. Bronzová jehlice (obr. č. 4), která jest ve své hořejší části v pravidelný kruh svinuta, jest zakončena svinutím tvoříc tak havici. Celá délka jehlice měří 165 mm. Bronzový úlomek náramku (obr. č. 5) jest zhotoven z bronzového plechu, který k okrajům jest krášlen na svém celém povrchu zevně vrytými, vodorovnými čarami jakož i krátkým čárkováním při samém okraji. Zakončení náramku tvoří rozpoltění konce ve dva díly, které pak jsou v kroužky svinuty.
Úvaha: Nález obrnický jest pro naše domácí studium archaelogické tím důležitý, že máme zde poprvé určitý případ, že meč bronzový nalezen byl u kostry a tedy že byl dán nebožtíkovi do hrobu. Až dosud byly u nás nálezy mečů více méně nahodilé. Tak nalezen meč podobný pod Mělníkem v Labi, u Stodůlek v okresu Smíchovském, u Paseky blíže Písku a v Tachlovicích v okresu Smíchovském atd., ale vždy bez kostry. Pokud mně známo, uvádí se, že meč s bronzovým jílcem, uherskou sekyrkou, nalézající se v majetku musea třebenického, nalezen byl při kostře skrčené, ač k tomu nemáme úplného hodnověrného dokladu. Meče bronzové nejvíce bez bronzových jílců nalezeny u nás v Čechách na pohřebištích mohylových. Tak hlavně v mohylách jihočeských, v mohylách v háji roztockém jakož i na severu Čech v Maškovicích, v Litoměřicku, v Bohušovicích u Terezína a v mohylách doberských. Veškeré tři uvedené jehlice jakož i náramek dlužno posunouti do periody našich jihočeských mohyl, ač jehlice č. 4 u nás se velmi často vyskytuje v hrobech se skrčenými kostrami. Z celého inventáře hrobového jest vidno, že kultura našich jihočeských mohyl zasahovala ve výstřelkách až na sever, a proto není vyloučena možnost, že mezi mohylami doberskými a nálezem obrnickým opětně na některé této prostoře naší vlasti vyskytne se novým nálezem jakási spojitost. Co do periody dlužno říci, že hrobový nález obrnický patří do mladší doby bronzové (moderní archeologická literatura, konkrétně Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezku, Libry 2002, autoři Karel Sklenář, Zuzana Sklenářová, Miloslav Slabina, tento nález datuje do mladšího období střední doby bronzové, takže když budeme nález velmi volně datovat, jedná se o období let 1500 až 1000 před n. l. – poznámka H).
