Zdrojem rasismu a nesnášenlivosti jsou především romské organizace.
Vyhrocený vztah mezi Romy a většinovým obyvatelstvem očividně již dávno přerostl všem odpovědným místům před hlavu. Prakticky nikdo neví, co má dělat a jak situaci řešit - a lidé se cítí stále zoufaleji. Napětí eskaluje, prorůstá do dalších měst Čech a Moravy, o čemž nebývale upřímně referují média, která doposud spíše mlčela a nad romskou zločinností zavírala oči v obavách z nařčení z rasismu. To, co je na celé věci skutečně tragické, je bezmoc slušných občanů, které stát v podstatě není schopný a ani příliš ochotný chránit před násilím. Objasněnost trestných činů páchaných Romy je směšně nízká a občané platící daně vidí, že za své peníze nedostávají adekvátní službu. Přitom právě ochrana životů a majetku občanů je primárním (a vlastně jediným skutečně ospravedlnitelným) úkolem státu. Lidé mají zkrátka již plné zuby toho, že jsou nuceni ze své kapsy hradit nejrůznější sociální programy na podporu romské komunity, přestože ani jeden z takových programů ještě nepřinesl žádné pozitivní výsledky. Už je nebaví ze svých peněz podporovat občany, kteří se v životě neživili produktivní prací, a uplácet je, aby se snad nezačali chovat ještě zločinněji. Zoufalí lidé jsou často ochotni sáhnout k zoufalému řešení, které zatím v tuto chvíli nejsou odpovědní lidé vůbec ochotni připustit. Ponechám fantazii čtenáře, v co může vyústit beznaděj lidí, kteří se musejí dnes a denně bát o bezpečnost svou i svých dětí. Mince, na jejímž líci se zračí osamělá bezmoc obyvatel Varnsdorfu, Břeclavi a dalších měst, má samozřejmě svůj rub, jímž je drzost a nestoudnost romských organizací. A nejenom jejich, ale i různých více čí méně hlasitých věrozvěstů multikulturalismu a tzv. "tolerance“. Všimněme si, že zatímco obyvatelé Šluknovského výběžku protestují proti očividným kriminálním jevům, které které nejsou výsledkem vrozeného chování, ale produktem kultury, romské organizace a jejich předáci argumentují striktně na základě etnicity, přičemž sami romskou populaci vydělují z české společnosti a požadují všeobecné uznání jejich etnické autonomie. Proromské "lidsko-právní" autority pokládají kulturní odlišnost za tzv. sociální znevýhodnění, čímž implicitně předpokládají, že okolní společnost toto znevýhodnění způsobila. Jinak řečeno, domnívají se, že většina má nějakou automatickou “výhodu”, aniž by se zkusili zeptat sami sebe, zdá náhodou tím “znevýhodněním” není právě jejich, romská kultura. Lze tvrdit, a mělo by se to konečně říct hodně nahlas, že nositelem rasismu a nesnášenlivosti v České republice prostě není většinová společnost, ale romské organizace a jejich přívrženci. Tvrdím, že levicová Dělnická strana sociální spravedlnosti (skutečně nikoliv ultrapravicová, nýbrž extrémně levicová!) a další podobné spolky a kroužky jejich příznivců mohou být sice rasisté, ale celková antipatie většinové veřejnosti vůči romské menšině pramení v naprosté většině z projevů romské kultury, nikoliv z odlišnosti rasy.
